Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, příspěvková organizace

Zveme všechny na výstavu krásných a velmi živých obrazů naší bývalé klientky Lilien, dnes již mladé slečny, která se nejdříve snad i bála držet v ruce tužku. Dnes jí neuvidíte pomalu jinak než s pastelkami, fixami, čtvrtkou nebo plátnem. Kreslí téměř bez ustání, je to její forma vyrovnávání se s emocemi a sociálními situacemi. Kreslení jí pomáhá zpracovávat svět okolo sebe. VÝSTAVA SE KONÁ OD 07.11. DO 13.11. V Gallery Coffee v Chebu Jmenuji se Lilien Vrbová. Jsem 12 létá holčička, které byl ve 4 letech diagnostikován Autismus, což znamená, že mám velký problém v komunikaci, v porozumění řeči a sociální interakci. Moje chápání a vnímání je odlišné, to co je pro běžného člověka hračka, pro mě jako holčičku s autismem může být velmi stresující, nepochopitelný a nedosažitelný cíl. Proto je hodně důležité, abych měla vždy vedle sebe osobu, která mě dobře zná a bude na mě dohlížet a když bude třeba ve všem mi pomůže. Tedy skoro ve všem, v jedné věci už nepotřebuji pomoc velmi dlouho a tou je moje malování. Moje úplně nejvíc potřebná věc v životě, asi tedy tak stejně potřebná jako je moje maminka? Ne vždy bylo ale malování a držení tužky taková hračka jako teď, abyste rozuměli, ona jemná motorika bývá u dětí s autismem velký problém, takže naučit se držet tužku a ještě s ní něco namalovat a splnit svou představu a očekávání, byl opravdu těžký úkol, ale nevzdala jsem to a zkoušela malovat dál a dál, až se z toho stala každodenní činnost a zábava bez které nemůžu být. A tím vznikají mé obrázky, které jsou plné emocí a které mi dělají velkou radost.